Samovolné prasknutí skla přítomností sulfidu nikelnatého je uváděno jako jediná skrytá vada, která má za následek charakteristický lom, kdy se v epicentru objeví motýlkovitý tvar lomových trajektorií. Často slýchávám hlášku – „Je tam motýlek, je to samovolná exploze od sulfidu nikelnatého“.
NENÍ TOMU TAK VE VŠECH PŘÍPADECH!
Sklo není naprosto čistá homogenní hmota a může obsahovat různé druhy nečistot. Na toto téma je napsána kniha Vady skla od Doc. Ing. Miroslava Bartušky, CSc., která se problematice vad ve skle věnuje dosti detailně a uvádí následující fakta.
Aby mohla vzniknout inkluze sulfidu nikelnatého ve hmotě skla, musíme být v sázce přítomen oxid nikelnatý. Vzniklý nikl při procesu tavení reaguje se sloučeninami síry na sulfid Ni3S2. Tento sulfid může být v průběhu tavících procesů dále oxidován na sulfidy NiS a NiS2 (a oxid nikelnatý).
Přečtěte si článek: Příčiny samovolné exploze tepelně tvrzeného skla
Inkluze na bázi sulfidů niklu jsou sférické nebo oválné o průměru od několika desítek μm do několika desetin mm. NiS se mezi 379 a 280 ⁰C přeměňuje na nízkoteplotní formu, což je spjato se zvětšením objemu o více než 4% a se vznikem nebezpečného pnutí ve hmotě skla. Čím je teplota nižší, tím je přeměna pomalejší. Tato změna – tzv. alotropie transformace, znamená změnu prostorové struktury krystalu při zachování svého chemického složení.
Abychom mohli jednoznačně říci, že došlo k samovolnému prasknutí tepelně tvrzeného bezpečnostního sodnovápenatokřemičitého skla, je nutné potvrdit sedm následujících příznaků:
Stáhněte si dokument: Výrobní limity a odchylky tepelně tvrzeného skla
Jak je patrné z textu, jedná se o velmi odbornou a specifickou činnost, která si vyžaduje specialistu na sklo. Základem je