Jako statik na sklo pravidelně jednou za 14 dní dělám 3D numerické simulace atypických skleněných markýz, kde navrhuji tloušťku skla a optimalizuji potřebný počet kotvících prvků. Díky této činnosti jsem si všimnul, jak je na trhu obrovský chaos ve správném navrhování skla.

Nejčastější problémy při navrhování skleněné markýzy

Někteří výrobci mají tabulky, podle kterých vám navrhnou tloušťku skla, ale už nemohou udělat jakoukoliv změnu nebo optimalizaci, jelikož nemají speciální software nebo znalosti. Na druhou stranu existují dodavatelé, kteří si umí vypočítat statiku, kde simulují jen zatížení větrem nebo sněhem, ale neprovádí jejich kombinace. Do výpočtu zadají jen charakteristické hodnoty a celý proces zjednodušují, když nemodelují uložení skla ve 3D metodou III. řádu.

Jak taková doporučení dopadají, se můžete podívat na mé stránce: Poruchy markýz ze skla

Velmi důležité je vnímat, kde markýzy ze skla nacházejí a jaké je kolem nic prostředí. Pokud vám může na markýzy ze shora něco spadnout (sníh nebo led ze střechy, květináč nebo hořící zbytky fasády), tato markýza by měla být navržena tak, aby tomuto nahodilému zatížení odolala. I zatížení sněhem bude jiné ve městě a na horách. Ve většině případů vídávám opomenutí vzniku návěje.

Jak počítat zatížení sněhem a větrem na skleněné markýzy?

Zatížení větrem a sněhem je v České republice regulováno Evropskou normu ČSN EN 1991-1-4 a ČSN EN 1991-1-3. Obě tyto normy v sobě obsahují mapy, kde si jednoduše určíte základní hodnoty zatížení.

Zatížení sněhem není nijak složité, jelikož se většinou jedná o malé plochy a navíc při napadání sněhu dojde ke zmrznutí folie, která spojuje vrstvené sklo a tím se z vrstveného bezpečnostního skla stává doslova monolitické sklo. Abych to vysvětlil na příkladu, tak z vrstveného skla ve složení 10 + 10 mm spojeného PVB folií se stane sklo monolitické o tloušťce 20 mm. Tím pádem se zlepší statické vlastnosti a chování skla při zatížení, jelikož jednotlivé tabule skla po sobě nekloužou a modul pružnosti ve smyku se u folie rapidně zvyšuje.

Pro zatížení větrem mám pro vás připravený jednoduchý postup v sedmi bodech, který zabere 8 minut práce:

1) Definujte si oblast, kde se nachází stavba a vaše skleněná markýzy.
2) Popište konstrukci a její rozměry (definujte si druh markýzy a její způsob uložení).
3) Stanovte si maximální dynamický tlak větru q
4) Určete si aerodynamický koeficient tlaku větru cp a vypočítejte tlak w = q x Cp.

5) Vypočítejte si velikosti zatěžovacích ploch A a B
6) Vytvořte 3D model s milimetrovou přesností uložení a popisem všech použitých materiálů.
7) Ověřte únosnost při započítání výrobních odchylek a nepřesností skla.

Aerodynamický koeficient tlaku větru markyza-vitr-02 markyza-vitr-01

 

Nikdy nezapomínejte na to, že je potřeba podle normy ČSN EN 1990 aplikovat jednotlivé zatěžovací stavy. Já tuto normu maličko přizpůsobil realitě a na základě svých empirických zkušeností jsem si definoval tři zatěžovací stavy:

  1. 1,3 x vl. hmotnost a námraza + 1,3 vítr ze zhora + 0,6 navátý sníh (folie v zimě)
  2. 1,3 x vl. hmotnost a námraza + 0,7 vítr ze zhora + 1,3 navátý sníh (folie v zimě)
  3. 1,1 x vl. hmotnost + 1,3 vítr ze zdola (folie v létě)
  4. 1,1 x vl. hmotnost + 1,3 vítr ze zhora (folie v létě)

Na trhu existují různé druhy folií, proto je důležité vnímat jejich modul pružnosti ve smyku a ten správně volit podle ročního období!

Tloušťka skla na bodově uloženou markýzu

V následující tabulce jsou uvedeny základní rozměry a složení skla, které můžete využívat pro předběžné návrhy pro Českou republiku a nikdy neuděláte chybu. Pokud budete chtít tenčí skla nebo jiné rozměry uložení skla, je nutné využít buď firemních materiálů výrobců kování, nebo udělat statický výpočet. Statické výpočty provádím a více se o nich můžete dočíst na stránce www.statiknasklo.cz. markyza-vitr-04

Níže je ukázka ručně vypočítaného zatížení větrem na skleněnou markýzu o rozměru 4,2 x 1 m, která je na rodinném domě v Náchodě. vypocet-zatizeni-vetrem-markyza