Sklářská terminologie
| A – C | D – F | G – I | J – L | M – O | P – S | T – V | W – Z | 0 – 9 | # |
A
Akrylátové sklo
Polymetylmetakrylát (zkratka PMMA), známější pod obchodním názvem Plexisklo
předpokládá dobrou srozumitelnost řeči, dobrou reprodukovatelnost hudby, minimum rušivých zvuků – hluku. Hlukem rozumíme každý zvuk, který působí nepříznivě a rušivě. Fyzikálně je definován jako směs nesourodých tónů. Po delším pobytu v hlučném prostředí si organismus „přivyká“ a přestává jej přímo vnímat. Jeho působení na psychiku, nervový systém však trvá a zcela podvědomě způsobuje zvýšenou únavu, podrážděnost nebo dokonce i poškození sluchu.
Anizotropie
Jev vyskytující se u tepelně tvrzeného skla. Díky procesu tvrzení kdy ve skle vznikají rozdílné zóny napětí a dochází k dvojitému lomu světelných paprsků, zviditelňují se spektrálně barevné mapy (fleky). Více zde>>
Antirefelexní sklo (non-reflecting glass)
Sklo s optickou interferencí, s on-line povlakem na obou stranách a se zbytkovou reflexí cca 1 %. Díky světelné reflexi skla dochází k odrazu viditelného spektra barev a je obtížné vidět skrze sklo. Speciální technologií nanášení oxidů kovů na plochu skla se vyrábí sklo s antireflexními vlastnosti.
Argon
Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, úplně inertní. Stal se základní složkou izolačního skla. Dutina v meziprostoru dvojskla a trojskla se plní z pravidla na 90% objemu. Argon z izolačního skla uniká (vice v tomto článku). Přítomnost argonu zlepší tepelně technické vlastnosti standardního dvojskla o 0,3 W/m2K.
Atika (coping)
Prvek, který ochraňuje napojení lehkého obvodového pláště s hranou střechy před povětrnostními vlivy.
B
Bezpečnostní koeficienty (safety factor)
pro použití plochého stavebního skla jsou všeobecně platné bezpečnostní koeficienty, které nám udávají dovolené namáhání. Pohybují se v rozmezí od 2 až do 4. Důležitějším faktorem je i délka trvání zatížení, kterému by se měla věnovat mnohem větší pozornost. Zde je tabulka bezpečnostních koeficientů pro stavební sklo v horizontální a vertikální poloze.
Bodové vady (spot fault)
Bodová vada je jádro, které je někdy provázeno deformačním dvorem (“haló efekt”); rozměr bodové vady zahrnující jádro s deformačním dvorem se stanoví vynásobením rozměru jádra a faktorem cca 3.
C
Chemicky zpevněné sklo (Chemically strengthened glass)
Takto zpevněné sklo není bezpečnostní, ale pomocí iontové výměny pod dolní chladící teplotou dochází ke vzniku tlakového napětí v povrchové vrstvě skla (Difuzní proces dle Fickovo zákona). Jedná se o chemický proces, kdy je sklo ponořeno do taveniny KNO3 ve zpevňovací peci. Po dobu 4 až 48 hodin (dle velikosti zpevnění a tloušťky skla) dochází k vzniku povrchového napětí, které zvýší sklu pevnost v ohybu zhruba 1,3 až 4,2x ve srovnání s výchozím nezpevněným stavem.




