ČSN EN 12600 – Odolnost skla proti bočnímu nárazu
Sklo ve stavebnictví – Kyvadlová zkouška – Metoda zkoušení nárazem a klasifikace pro ploché sklo.
ČSN EN 12600 – Tato evropská norma je zkušební normou, určenou ke klasifikaci plochých výrobků ze skla pro použití ve stavebnictví podle odolnosti proti nárazu a charakteru lomu. Klasifikace podle výšky pádu odpovídá odstupňovaným hodnotám energie přenesené při nárazu osoby. Systém klasifikace uvedený v této evropské normě se vztahuje na zvýšení osobní bezpečnosti prostřednictvím:
- omezení řezných a bodných zranění osob;
- postižení vlastností materiálu.
Tato norma nespecifikuje požadavky na aplikace a ani požadavky na stálost.
Zařazení skel do jednotlivých tříd je závislé na výšce pádu testovacího tělesa a na charakteru rozbití.
Výška pádu:
| Klasifikace | Výška pádu [mm] |
| 3 | 190 |
| 2 | 450 |
| 1 | 1200 |
Charakter rozbití:
A – vznik četných prasklin tvořících oddělené úlomky s ostrými hranami, některé mohou být velké; (chlazené, tepelně zpevněné a chemicky tvrzené sklo)
B – vznik četných prasklin, avšak úlomky drží pohromadě a neoddělují se; (vrstvené sklo, drátosklo, sklo s nalepenou folií)
C – rozpad, který vede ke vzniku značného množství malých úlomků, které jsou relativně neškodné (tepelně tvrzené sklo)
Pokud zůstanou všechny zkušební vzorky neporušeny při výšce pádu odpovídající určené třídě výšky pádu, musí být charakter lomu stanoven podle přílohy „C“ normy ČSN EN 12600.
Klasifikace odolnosti výrobku ze skla musí být uvedena následujícím způsobem:
α (β) Φ
kde je
α… nejvyšší výška pádu, při které výrobek buď nebyl porušen, nebo byl porušen v souladu s a) nebo b) jak je uvedeno ve zkušebních požadavcích (viz níže);
β… charakter lomu;
Φ… nejvyšší výška pádu, při které výrobek buď nebyl porušen, nebo byl porušen v souladu s a) podle zkušebních požadavků (viz níže)
Zkušební požadavky
Při zkoušce nesmí být žádný zkušební vzorek porušen nebo musí být porušen jedním z následujících definovaných způsobů:
a) vznikne velký počet úlomků, ale není dovolen vznik střihové trhliny nebo otvoru ve zkušebním vzorku, kterou může proniknout koule o průměru 76 mm při použití síly 25 N. Dále, pokud dojde k uvolnění úlomků ze zkušebního vzorku do 3 minut po nárazu, nesmí dohromady vážit více, než je hmotnost odpovídající 10000 mm2 původního zkušebního vzorku. Největší jednotlivý úlomek musí vážit méně, než je hmotnost odpovídající 4400 mm2 původního zkušebního vzorku;
b) dojde k rozpadu a 10 největších úlomků bez prasklinek posbíraných do 3 min po nárazu a společně zvážených do 5 min po nárazu nesmí vážit více než je hmotnost odpovídající 6500 mm2 původního zkušebního vzorku.
Úlomky musí být vybrány pouze z části původního zkušebního vzorku, která zůstala ve zkušebním rámu. Při stanovení ekvivalentu hmotnosti se v úvahu berou pouze nechráněné plochy úlomků zbylé ve zkušebním rámu.
Zkouška musí být provedena při každé výšce pádu na čtyřech vzorcích identické skladby a stejné jmenovité tloušťky. Pokud jsou zkušební vzorky z asymetrického materiálu, musí být jejich počet dvojnásobný, s výjimkou, kdy jsou určeny výlučně pro instalace, kde je riziko nárazu pouze z jedné strany.
PŘÍKLADY
Sada zkušebních vzorků vrstveného skla byla zkoušena s následujícími výsledky:
Klasifikace 2(B)2
– při 190 mm: 3 vzorky nebyly porušeny a 1 vzorek byl porušen v souladu s a) podle zkušebních požadavků;
– při 450 mm: všechny čtyři vzorky byly porušeny v souladu s a) podle zkušebních požadavků;
– při 1200 mm: všechny čtyři vzorky byly porušeny a nesplnily b) podle zkušebních požadavků.
Klasifikace 1(C)3
Sada zkušebních vzorků tepelně tvrzeného sodnovápenatokřemičitého skla byla zkoušena s následujícími výsledky:
– při 190 mm: všechny 4 vzorky nebyly porušeny;
– při 450 mm: všechny čtyři vzorky byly porušeny v souladu s b) podle zkušebních požadavků;
– při 1200 mm: všechny čtyři vzorky byly porušeny v souladu s b) podle zkušebních požadavků.
Klasifikace 1(C)0
Sada zkušebních vzorků tepelně tvrzeného sodnovápenatokřemičitého skla byla zkoušena s následujícími výsledky:
– při 190 mm: 2 vzorky nebyly porušeny a 2 vzorky byly porušeny v souladu s b) podle zkušebních požadavků;
– při 450 mm: všechny čtyři vzorky byly porušeny v souladu s b) podle zkušebních požadavků;
– při 1200 mm: všechny čtyři vzorky byly porušeny v souladu s b) podle zkušebních požadavků.
Pokud je sklo vyhodnoceno třídou bezpečnosti (např. 44.2 = 1B1), tak silnější sklo se stejným počtem folií automaticky vyhovuje této třídě (v tomto případě 55.2 a 66.2 spadají do třídy bezpečnosti 1B1). V návrhu normy prEN 13049 a 14019 se popisují metody testování oken, lehkých obvodových plášťů budov a jejich příslušenství; zde je uvedeno 5 tříd bezpečnosti.
Tepelně tvrzené sklo
Tepelně tvrzená skla jsou dle ČSN EN 12600 zařazena do těchto tříd podle tloušťky skla.
| Třída | Tloušťka (mm) | Váha (kg/m²) |
| 1C3 | 4 | 10,0 |
| 1C3 | 5 | 12,5 |
| 1C2 | 6 | 15,0 |
| 1C2 | 8 | 20,0 |
| 1C1 | 10 | 25,0 |
| 1C1 | 12 | 30,0 |
| 1C1 | 15 | 37,5 |
| 1C1 | 19 | 47,5 |
Toto rozdělení platí pro všechna tepelně tvrditelná skla s funkčními povlaky s výjimkou smaltovaného (potisknutého) skla pomocí sítotisku, u kterých není vyžadována klasifikace, neboť díky potisku se mění jejich mechanická odolnost.
Vrstvené sklo
Vrstvená bezpečnostní skla a vrstvená bezpečnostní skla se zvýšenou akustickou izolací jsou v souladu s normou ČSN EN 12600 klasifikována dle tabulky:
Vrstvená pomocí PVB
| Třída < | Označení VSG | Tloušťka (mm) | Váha (kg/m²) |
| 2B2 | 33.1 | 6,38 | 15,0 |
| 2B2 | 44.1 | 8,38 | 20,0 |
| 1B1 | 55.1 | 10,38 | 25,0 |
| 1B1 | 66.1 | 12,38 | 30,0 |
| 1B1 | 33.2 | 6,76 | 16,0 |
| 1B1 | 44.2 | 8,76 | 21,0 |
| 1B1 | 55.2 | 10,76 | 26,0 |
| 1B1 | 66.2 | 12,76 | 31,0 |
Vrstvená pomocí EVASAFE
| Třída | Označení VSG | Tloušťka (mm) | Váha (kg/m²) |
| 2B2 | 44.1 | 8,4 | 20,0 |
| 2B2 | 44.2 | 8,8 | 21,0 |
| 1B1 | 44.2 PET 100 | 9 | 22,0 |
| 1B1 | 44.3 | 9,14 | 22,0 |
| 1B1 | 44.4 ESG | 9,52 | 23,0 |




