Rozhovor: Vady vrstveného skla pomocí PVB folie 20.4.2010

Miroslav Sázovský se ve své kanceláři sešel s panem Jungwirtem z firmy Kuraray Europe GmbH – divize Trosifol, kde pracuje jako technický poradce a specialista pro Střední Evropu. Zajímaly ho především praktické informace ohledně kvality výroby a správného použití vrstveného bezpečnostního skla pomocí PVB folie.
Nebudeme chodit kolem horké kaše. V ČR se tento rok zprovoznilo několik výrobních linek na vrstvená skla. Jak hodnotíte profesionální přístup operátorů a vedoucích výroby při dodržování technologických norem výroby? (Nejen nových, ale i zaběhnutých závodů v ČR)
Předešlé roky byly historicky velmi zajímavé obrovskou poptávkou po stavebním skle. To umožnilo vznik nových výrobních linek s novou technologií. Nová technologie a nové stroje si vyžadují speciálně vyškolený personál. Pro naše zákazníky poskytujeme zdarma zaškolení technologického minima výroby, přesto někteří mají pocit, že vzdělávání není třeba. Hlavně ať už vyrábíme a můžeme splácet úvěr. Aby mohli na trhu fungovat, musí jít s cenou níž, pod tržní hodnotu než doposud byla (především v době krize), a tak nastává konkurenční boj o cenu a zákazníka. Avšak tento boj není se stejně kvalitním zbožím, které prošlo všemi testy a má všechny certifikáty. Zaběhnuté linky dodržují veškerá nařízení a pravidelně provádějí požadované testy pro dodržení všech platných norem a předpisů. To ovšem stojí peníze a ty se musí rozpočítat do ceny výsledných produktů.
Jinými slovy: Kupujeme levného zajíce v pytli.
Ano
Na stavbách se v praxi často setkáváme s delaminací a s tzv. mléčným zabarvením folie. Začíná to být čím dál častější jev. Kde se dělají nejčastější chyby?
K těmto poruchám může docházet ze dvou příčin: špatnou výrobou a nedodržením technologických postupů nebo vlivem špatného zacházení s finálním výrobkem (kompatibilita, zasklívací podmínky, údržba a čištění, atd.)
Když pomineme druhou variantu… Chcete tedy říct, že ne vždy za tyto poruchy může subjekt mimo výrobní závod? Že i nedodržováním technologických postupů může mít významný vliv na kvalitu vrstveného bezpečnostního skla?
ANO, ze svých zkušeností mohu říci, že toto je nejčastější příčina, která ovlivňuje výslednou kvalitu finálního výrobku.
To by znamenalo, že pokud mi výrobní závod nebude schopen doložit všechny certifikáty o provedených pravidelných testech a dodržování platných norem a předpisů, měl by mi uznat reklamaci.
… bez komentáře.
Mohl byste stručně v bodech vyjmenovat několik nejčastějších chyb?
- Teplota a vlhkost působící na folie při skladování a při samotné výrobě.
- Nevhodná voda v myčkách.
- Nečistoty na skle v podobě různých minerálů, mastnoty, atd.
- Nejčastější chybou je však nedodržení výrobních parametrů.
- Dále nedodržení povinné závěrečné relaxace finálního výrobku po vyndání z autoclavu, (min. 24 hodin).
- Broušení hran finálního produktu (vrstveného skla). Dochází až k pálení folie společně s působením nevhodné vody. Současný trend – tepelně tvrzené vrstvené bezpečnostní sklo, broušené po vrstvení.
Na seminářích a odborných školeních po České a Slovenské republice často říkáme, že bezpečnostní sklo není jen sklo, ale i jeho správné uložení a spojení se stavbou. Jak byste odpověděl Vy?
Pro mě je stavební bezpečnostní vrstvené sklo jen tehdy, pokud byly dodrženy veškeré stanovené postupy při laminování, autoklávování a výrobek poté prošel požadovanými testy jako jsou:
- Pummel test
- Bake test
- Boil test
- Ball drop test
Myslím, že tyto testy nikdo ve svých projektových dokumentacích nevyžaduje. Jestli to dobře chápu. Budu-li mít velký projekt a navrhnu tam bezpečnostní sklo, doporučujete jako součást předávacích protokolů pro kolaudační řízení výsledky těchto testů certifikovanou osobou?
Ano
Když jsme u fasád a použití vrstveného bezpečnostního skla v exteriéru. Jak velké teplotě může být sklo dlouhodobě vystaveno?
Obecně se mluví o hranici 70°C, kdy dochází k výraznému měknutí folie. Pro projekty a do technických zpráv bych uváděl teplotu kolem 60°C.
Poslední otázka. Dochází ke stárnutí PVB folie? Jak rychle? Zajímají mě především exteriérové aplikace (strukturální fasády, dvojité fasády, světlíky, pochozí plochy ze skla, nosníky, zábradlí, atd.)
ANO, všechno stárne a ztrácí svou životnost. Jak rychle? Nechci mluvit o časovém rozmezí, protože si myslím, že je to závislé na spoustě vlivů, kterým je vrstvené sklo během životnosti vystaveno – teplota a její náhlé změny (letní období a déšť), dlouhodobá vlhkost (někdy agresivní), stres (v podobě průhybů, smykového napětí). Samozřejmě, že je daná nějaká záruka, ale je to většinou závislé na kvalitě výroby, odborném návrhu správného složení, vhodně zvolené konstrukci, kompatibilních okolních těsnících materiálů, správné montáži a okolním neagresivním prostředí.
Dovolte mi, abych Vám ještě jednou prostřednictvím tohoto článku poděkoval za Váš čas a Vaše zkušenosti. Věřím, že budou přínosem a těším se na naše příští setkání, třeba na nějaké konferenci.




