[↓ Na navigaci] | [↓ Na obsah]

Kdo je odpovědný za vnitřní povrchovou kondenzaci oken a dvěří? 29.1.2011

Především v zimním období se na mě obracejí zklamaní koncoví uživatelé se stížnostmi na povrchovou kondenzaci na vnitřním povrchu zasklení, rámu nebo ostění a prosí mě o nějaké vyjádření či odborný posudek, o který by se mohli opřít při reklamaci a vymáhání svého práva na kvalitu stavební konstrukce (výplně otvorů).

Aby mohlo docházet k vnitřní povrchové kondenzaci, musí vnitřní povrchová teplota klesnout pod teplotu rosného bodu. Riziko vzniku kondenzace na vnitřním povrchu závisí na vlhkosti vzduchu, jeho teplotě a teplotách okolí. Významný vliv na povrchovou kondenzaci má rychlost proudění vzduchu kolem případných kritických míst konstrukce. V praxi to znamená, že klesne-li teplota okolních povrchů pod teplotu rosného bodu, vzduch bude teplý a vlhký, bude se na tomto povrchu vytvářet kondenzát.

Kdo je tedy ze zákona vinen za vznik kondenzace?

  • Výrobce oken…
  • Projektant…
  • Zhotovitel stavby…
  • Uživatel interiéru…

Požadavky na výrobky aneb může za to výrobce?

Okna a dveře jsou výrobky, u kterých musí výrobce provést nebo zajistit posouzení shody s právními předpisy před jejich uvedením na jednotný Evropský trh a označit je CE značkou. Jinými slovy je odpovědný za jejich technické požadavky ve smyslu zákona 22/2010 Sb. o technických požadavcích na výrobky, nikoliv za technické požadavky na konstrukce výplně otvorů jako nedílnou součást stavební konstrukce.

Technické předpisy, které se vztahují na okna a dveře:

  • nařízení vlády č. 163/2002 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky,
  • nařízení vlády č. 190/2002 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE,

ani požadavky harmonizované normy ČSN EN 14351-1+A1 Okna a dveře – Norma výrobku, funkční vlastnosti – Část 1: Okna a vnější dveře bez vlastností požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti, popřípadě normy určené nařízením vlády č. 163/2002 Sb. nestanoví požadavky na vnitřní povrchovou teplotu ani provzdušnost ve fázi jejich uvedení na trh.

Není stanovena obecná povinnost výrobce při uvádění výrobků na trh uvedené parametry deklarovat (např. uvádět je na štítku výrobku).

Požadavky na konstrukce (výplně otvorů) aneb může za to projektant?

V právních předpisech, kterými jsou stavební zákon č. 183/2006 Sb. a vyhláška zákona č. 268/2009 Sb. o obecně technických požadavcích na stavby se v části 4 „Požadavky na stavební konstrukce staveb“ v §26 píše, že „výplně otvorů musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnost v ustáleném teplotním stavu. Nejnižší vnitřní povrchová teplota, součinitel prostupu tepla včetně rámu a zárubní a spárová provzdušnost v souladu se způsobem zajištění potřebné výměny vzduchu v místnosti a budově jsou dány normovými hodnotami“. Na základě  §3 odst. jsou normové hodnoty uvedeny v normě ČSN 730540-2. V souvislosti s povrchovou kondenzací na vnitřním povrchu nemůžeme opomenout ani §10 „Všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí“ kde se píše, že stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, zdravé životní podmínky jejích uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech, zejména následkem výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř staveb.

Z výše uvedeného a v návaznosti na vyhlášku č. 499/2009 Sb. o dokumentaci staveb je zřejmé, že posouzení stavebních konstrukcí a budovy i z hlediska stavební tepelné technicky, tedy posouzení na nejnižší vnitřní povrchovou teplotu a riziko vzniku kondenzace, musí být předmětem projektové dokumentace.

Pokud i u vás dochází k povrchové kondenzaci na stavební konstrukci (výplně tvoru) je nutné nejdříve provést měření okrajových podmínek (minimálně teplota a vlhkost vnitřního a venkovního vzduchu), za kterých k tomuto jevu dochází a pokud jsou v mezích normových hodnot (pokud například norma uvádí návrhovou venkovní teplotu -13⁰C, vlhkost v interiéru 50% a u vás je naměřená venkovní teplota při které okna kondenzují -2⁰C a vlhkost interiéru 42%), tak byl porušen stavební zákon č. 183/2006 Sb. Při určování odpovědnosti za tuto vadu stavebního výrobku se postupuje podle platných občansko právních a obchodně právních zákonů.

Doporučení: na blogu je k tomuto článku zajímavá diskuze, která se s tímto článkem objevila v diskuzi na portálu TZB-info.cz. Klikněte zde>>

Za věcné připomínky děkuji Ing. Jiřímu Viktorovy z fi. TPF s.r.o.

Podobné články:

Na co si dát pozor při výběru skleněného zábradlí

Válečková vlna a anizotropie – neoprávněná reklamace

HST test (Heat Soak) – Zkouška prohříváním

Máte zájem se dozvědět více?

Kontaktujte kancelář Miroslava Sázovského na e-mailu kancelar@sazovsky.cz, nebo zavolejte na telefon +420 775 149 955. Váš vzkaz předáme a Miroslav Sázovský se Vám obratem ozve a podá Vám potřebné doplňující informace.

logo Sglass.cz