Miroslav Sázovský

Tepelně tvrzené sklo si získalo své výhradní postavení především v interiéru budov a to díky svému charakteristickému rozpadu po rozbití. Když se řekne bezpečnostní sklo, většina z nás si představí rovnou tepelně tvrzené sklo. Znáte však všechna skrytá rizika skla, které se slangově nazývá kalené sklo?

V článku, který lektoroval vážený pan Prof. Ing. Jindřich Melcher, DrSc. píši, že u tepelně tvrzeného skla lze zvláště apelovat na dodržení technologických limitů rozměrů a tvaru dílce, tolerance jejich počátečních prohnutí, specifikaci složení skla, případné estetické vady, apod.

Odpovědnost vyplývající z návrhu a realizace stavebního díla s použitím konstrukčního skla má z hlediska právních předpisů obdobný charakter, jako je tomu v ostatních případech, kdy projektant navrhuje a dimenzuje např. železobetonové, ocelové či dřevěné nosné konstrukce staveb.

Vada nebo porucha nemusí být vždy způsobena chybným plněním dodavatele stavby nebo dodavatele projektové dokumentace. Příčina může spočívat také v chybném užívání stavby, nebo může být na straně investora, např. v případech, kdy požadoval zabudování nevhodných materiálů do stavby, nebo použití nevhodných konstrukcí či jejich složení (např. z úsporných důvodů). Příčina může být také mimo účastníky výstavby, např. sesuv půdy, pokles hladiny spodní vody, živelná katastrofa, otřesy od dopravy, apod.

Samovolná exploze u tepelně tvrzeného skla

Samovolná exploze u tepelně tvrzeného skla může nastat tehdy, pokud je v hmotě skla přítomna inkluze sulfidu nikelnatého (dále jen NiS). Tato sloučenina ve skle vzniká při výrobě, kdy při tavení skla dochází ke smíchávání různých chemických látek. U běžného chlazeného skla float je tato sloučenina stabilní a za normálních podmínek použití ve stavebnictví nehrozí její aktivace vlivem změny teploty nebo tlaku vzduchu. U tepelně tvrzeného skla je situace jiná…