Miroslav Sázovský

Pro úspěšné navržení bodově uloženého skla není vždy nutné znát speciální výpočetní postupy nebo provádět laboratorní testy – mnohdy stačí najít správného výrobce ocelového bodu do skla, položit mu pár dobře mířených otázek po telefonu a získat potřebné informace.

Pokud ovšem nevíte na co se zeptat, tak se může stát, že v dobrém úmyslu prodat zboží dostanete ocelové body do skla, které nejsou určeny pro zvolený druh zasklení. V tu chvíli je o problémy postaráno.

V posledních letech, zejména v Evropě, je čím dál více populárnější bodové uložení skla. Tento druh kování na sklo umožňuje propustit do interiérů více světla a nabízí další architektonické možnosti. Abyste dokázali správně pokládat otázky a věděli, kdy si můžete dovolit navrhnout bodové uložení bez speciálních výpočtů, musíme si nejdříve vysvětlit trochu teorie.

Teorie

Nejsložitějším pro stavební inženýry při navrhování strukturálního zasklení je správně navrhnout sklo, které na rozdíl od oceli nebo jiných kovů nepraská vždy v místě největšího ohybového nebo tlakového napětí. Z experimentálního testování vlivu škrábu na místo vzniku praskliny je dokázáno, že je jen stěží určitelné, kde sklo praskne, pokud neznám přesné místo škrábu nebo praskliny. Velikost a hloubka poškození určuje místo vzniku lomu skla.

Chcete-li do svého projektu začlenit bodově uložené sklo, je nutné najít specialistu na sklo, který má dostatečné teoretické a praktické zkušenosti. Tyto lidé studují experimentální statické analýzy a teorie pravděpodobnosti, jež tvoří základ pro určování epicentra vzniku trhlin. Díky tomu jsou schopni poradit, jaká tloušťka tabule skla je potřebná pro jednotlivé systémy uložení a jaké zvolit bezpečnostní faktory návrhu skleněné markýzy, světlíku nebo fasády.

Při navrhování bodového uložení je nejčastěji limitujícím faktorem pro návrh tloušťky tepelně tvrzeného skla jeho…